Bohuslav Niederle (1907)
| Prof. MUDr. Bohuslav Niederle, DrSc. | |
|---|---|
.jpg) Bohuslav Niederle sedmadvacetiletý | |
| Narození | 28. března 1907 Kladno  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. května 2000 (ve věku 93 let) Praha  Česko |
| Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | lékař |
| Ocenění | Rytíř českého lékařského stavu (1999) |
| Děti | Jiří Niederle syn Běla Niederlová dcera |
| Rodiče | Bohuslav Niederle |
| Příbuzní | Běla Niederlová sestra Lubor Niederle strýc Jindřich Niederle děd z otcovy strany |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohuslav Niederle (28. března 1907, Kladno[1] – 12. května 2000 Praha) byl český lékař působící v oboru všeobecné chirurgie.
Život
[editovat | editovat zdroj]Povolání lékaře si zvolil po vzoru svého otce, primáře chirurgie a ředitele nemocnice v Kladně. V roce 1931 promoval v Praze na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po studiích strávil rok na interní klinice u profesora Pelnáře, nakonec se ale rozhodl pro chirurgický obor.[2] V roce 1932 nastoupil na kliniku prof. Arnolda Jiráska nejprve jako sekundář, později se stal asistentem a nakonec zástupcem primáře. [3] Na klinice prožil i léta protektorátu, kdy v obtížných podmínkách pracoval na své habilitační práci. [2] Po válce byl za statečnost a pomoc partyzánům vyznamenán Čs. válečným křížem. V roce 1945 se habilitoval pro patologii a terapii nemocí chirurgických a nastoupil jako primář chirurgického oddělení městské nemocnice v Praze-Motole. [3] Zaměřil se na otázky břišní, končetinové a hrudní chirurgie. Kromě chirurgické praxe se soustředil na zlepšení pracovních podmínek, výuku nových zdravotních sester, výchovu mladých chirurgů. Nadále vědecky pracoval a v roce 1959 získal titul profesora chirurgie, o čtyři roky později doktorát věd.[3][2]
Po přeměně chirurgického oddělení na kliniku byl v roce 1968 profesor Niederle jmenován jejím přednostou. Pod jeho vedením se z ní stalo mezinárodně respektované pracoviště. Na klinice působil až do roku 1975.
Zabýval se terapií chirurgických nemocí (ftizeologií, operacemi maligních strum a chirurgickou léčbou gastrointestinálních onemocnění). Byl odborníkem v oblasti chirurgie žlučových cest. Tuto problematiku zpracoval v řadě vědeckých publikací, ať už sám nebo jako vedoucí autorského kolektivu. K nejznámějším patří Chirurgie žlučových cest (1977), která byla přeložena do angličtiny (1981) a ruštiny (1982).
Velkou důležitost přikládal výchově mladých chirurgů a zdravotních sester. Výchovné zaměření mají knihy Operace náhlých příhod břišních (1962, spoluautor doc. Václav Šebek) a Práce sestry na operačním sále, která vyšla poprvé v roce 1954 a patří k základním učebnicím pro perioperační sestry.
V roce 1991 mu byla udělena Purkyňova cena, nejvyšší české zdravotnické vyznamenání. [4]V roce 1994 byl jmenován emeritním profesorem Univerzity Karlovy a v roce 1999 byl pasován na Rytíře českého lékařského stavu.[3] Byl členem domácích i zahraničních lékařských společností, přednášel na chirurgických a gastroenterologických kongresech v Evropě. [3][4]
Zemřel v Praze 12. května 2000 ve věku 93 let.
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Byl synem profesora chirurgie Bohuslava Niederleho (1873–1963), synovcem archeologa Lubora Niederleho a vnukem klasického filologa Jindřicha Niederleho. Jeho sestra Běla (1904–1995) si vzala rovněž lékaře a obě její děti vystudovaly medicínu. Jeho dcera Běla se též provdala za lékaře a jeho syn Jiří (1939–2010) byl profesorem na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, věnoval se oboru fyzika částic a matematická fyzika.[5]
Mezi jeho záliby patřila hudba (sám hrál na klavír), divadlo, malířství a sochařství, literatura. Měl rád turistiku a sport, cestování. Věnoval se také myslivosti.[3]
Jeho otec si nechal v Kladně vedle budovy soudu postavit Niederleho vilu čp. 1649 z roku 1910 a je po něm také pojmenována nejstarší budova kladenské nemocnice, Niederleho pavilon čp. 1548 z let 1902-1903, kde sídlí administrativa nemocnice (původně měla nemocnice jen jednu budovu a v r. 1933 byla přejmenována na Niederlovu v. v. okresní nemocnici, po roce 1939 byla nemocnice rozšířena).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kladno
- ↑ a b c CODR, Milan; ČERNÝ, Jiří. Přemožitelé času sv. 12. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Bohuslav Niederle, s. 80–83.
- ↑ a b c d e f Niederle Bohuslav :: ZDRAV.cz :: Zdraví a zdravotnictví. www.zdrav.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
- ↑ a b PELIKÁN - září 2000 - mimořádné číslo Ročník č. 9. pelikan.lf2.cuni.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
- ↑ http://www.svet.czsk.net/clanky/osobnosti/niederlove.html
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HOCH, Jiří. Niederlovské reminiscence. Praha: Akropolis, 2007. ISBN 978-80-86903-44-6. S. 162. Sborník ke stému výročí narození prof. Niederleho.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Niederle na Wikimedia Commons 
Osoba Bohuslav Niederle ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav Niederle (1907)
- Bohuslav Niederle v databázi Středočeské vědecké knihovny
- fotografie, životopis na stránkách Akademického bulletinu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
- článek o Rodině Niederlů na slovacivosvete.sk
- strukturovaný životopis na zdrav.cz
